Rychlebské hory. Posledního půl století téměř zapomenuty. Je ale až překvapující, kolik příběhů se k těmto horám váže.
Aktuality
Již za týden - 26.11. se můžete těšit na křest v Tančírně v Račím údolí u Javorníku, kd...
Zatímco tiskárna jede na plný výkon, čas kvapem běží! S jistotou však můžeme říct, že se máte začátk...
Za poslední půl rok proběhlo v jesenických/rychlebských horách několik realizací. Rád bych vám přibl...
Každý nadšenec, turista nebo jen náhodný kolemjdoucí, jenž nahlédl do knihy Čti Jeseníky, ví, že je ...
Jelení studánka u Karlovic byla až do léta minulého roku mystérium. Lakonická informace ze starého průvodce však lákala dohledat tento skvost: "Z Pustého Zejfu dlouho po silnici, až zase na pěšinku. Blížíme se Karlovicům. V těchto místech je krásná Jelení studánka, kterou však s této strany těžko najdeme." Několikadenní úsilí bylo zúročeno nálezem vydatného vývěru. Nebylo pochyb, že i do této realizace půjdou peníze z fondu Čti Jeseníky.
Vyslyšeli jsme vaše přání – a tentokrát jsme v tom společně! Úspěšný projekt Čti Jese...
Podařilo se! První část úprav na výhledně Táborských skal jsou u konce. V rámci kamenických prací by...
Vlastivědné muzeum Jesenicka plánuje na sklonku jara vydat publikaci o dvaceti pozapomenutých osobnostech Jeseníků. Autor Matěj Matela (jenž se mimochodem podílel i na vzniku Čti Jeseníky) zde představí šikovné umělce, spisovatele, oblíbené správce horských chat a chybět nebudou ani jeho oblíbení hajní. Více informací již brzy najdete na stránkách muzeumjesenik.cz.
Když v roce 1827 propukl ve městě Jeseník (Frývaldov) hladomor, nechal Josef Raymann, starosta města, podél pravého břehu Bělé ve snaze pomoci zmírnit důsledky krize odklidit suť, srovnat plochu a založit park. Kromě exotických stromů, vysadili také bukovou alej, později zvanou Alej nářků, odrážejícího v názvu bídu tehdejších přadláků a tkalců. V roce 1906 byl park včetně aleje předán firmou Regenhart & Raymann do vlastnictví a správy města, čímž se zpřístupnila tato unikátní alej také veřejnosti. Později, patrně po roce 1918 byla obdobným způsobem jako původní alej osázena i další část břehu řeky směrem k Tindalově prameni a náplavce. V roce 2016 se stromořadí stalo alejí roku Olomouckého kraje.