Do prostoru jesenických hor chceme investovat naší energii prostřednictvím drobných úprav a citlivých zásahů. Rádi bychom, aby to však nebyla jen vize v horizontu let, ale každodenní starost. I proto jsme se do práce pustili už teď. Třeba pod Křížovým vrchem na úpatí Zlatého chlumu.

Řada původních, promenádních cest je dodnes v térénu stále patrná. Byly tvořeny tak, aby co nejcitlivěji procházely strmými svahy a propojovaly nejvýznamnější místa v okolí. Primárně sice pro potěchu lázeňských návštěvníků, ale z dnešního pohledu jsou to v této části lesa jediné směry, které nejsou z dlouhodobého hlediska erozní, neodvádí vodu z krajiny jako strmé lesní smyky (často v podobě koryt) a celkově mnohem elegantněji zapadají do konceptů sbližování moderního člověka a okolní přírody. Tyto na první pohled jednoznačné argumenty nás přesvědčili pokusit se historické stezky a blízké památky, často poničené zubem času a těžbou obnovit.

Naším cílem je vydat knihu, která čtenáře nezavalí množstvím dat a informací, ale pomůže mu si lépe představit, jak Jeseníky v minulosti vypadaly. Umožní mu zahlédnout dnes již neexistující panoramata a nasát atmosféru zmizelých míst. Ale ne v úplně vážném duchu, protože koláže sice dokáží vystihnout více souvislostí najednou, ale zároveň jsou přirozeně bizarní. A co se kdysi nestihlo vyfotit, to dokreslíme.

Pomyslná funkce hor se v průběhu času mnohokrát změnila. Ať to byla sídla bohů, či zlých duchů, rejdiště čarodějnic nebo pouhý zdroj obživy. Vždy však k obrazu dané doby a představě kolemjdoucího, či později turisty. Snad jen jediná věc se v průběhu doby nezměnila – jejich jistá nedostupnost a tajemnost. První vlastnost související s fyzickým výkonem je dnes většinou již pouhým alibismem spojeným s pohodlím.